...aneb Co dělat, když máte 10 milionů
Jak nejlépe investovat
tvrdě
vydělané miliony
Nechte svoje peníze dál vydělávat.
Jakou část majetku investovat
a do čeho? Kdy se vyplatí
riskovat a kdy byste měli radši
přibrzdit? Přečtěte si, jak se
stát chytrým investorem.
Rok 2019 byl veleúspěšný, konzervativním investorům přinesl zhodnocení přes 6 %, u dynamických investičních portfolií dokonce až 12 % a víc. V laufu byli investoři, poradci i bankéři. Pak přišla rána. Z euforie se kvůli dopadu koronaviru na světové trhy stala občas až panika. Podívejte se, jak i v nejisté době investovat svoje peníze, aby neztrácely hodnotu, ale naopak přinesly rozumný výnos.
Jaký máte apetit
Troufnete si riskovat a přežijete, když se vaše investice načas propadnou do minusu? Určitě? Tohle je zásadní otázka. Zatímco někdo nespí a bere prášky, když je jedno procento v minusu, trpěliví investoři dokážou mávnout rukou i nad dočasným patnáctiprocentním propadem, protože věří finálnímu zisku.
Váš investiční plán by se měl odvíjet od toho, jaký máte rizikový apetit. Jak velké riziko jste ochotni kvůli výdělku podstoupit, jaká je vaše tolerance krátkodobé ztráty a jakou máte představu o výnosu.
„Investiční portfolio vždy musí odpovídat rizikovému profilu investora a investičnímu horizontu - tedy době, na kterou je investice plánovaná,”
říká privátní bankéř Erste Private Banking Jan Daubner.
Pokud chcete, aby vám investice za tři roky vydělala na cestu kolem světa, budete investovat jinak, než když si budete chtít za patnáct let zajistit luxusní důchod.
Čím delší je investiční horizont, tím mohou být investice dynamičtější a rizikovější. Ale zvyšují se nároky na trpělivost – aby mohly peníze vydělávat, delší dobu si na ně nesáhnete.
Nepřeceňujte se! Představy o výnosu a doba, na kterou peníze investujete, musí odpovídat vaší povaze. Těžko vyděláte 10 % ročně, když jste konzervativní a nechcete ani trochu riskovat. V opačném případě, když chcete jít do rizika a investovat dynamicky, se nesmíte nechat rozhodit každým zakolísáním.
I ti nejzkušenější investoři se často drží při zemi a zůstávají konzervativní. Málo zkušení touží vydělat co nejvíc a přehánějí to s rizikem. Jak si sestavit investiční portfolio a na co vsadit?
Akcie
Akcie mají za sebou tučná léta. Jejich růst trval deset let, ačkoli skeptici každý rok předpovídali, že už to musí skončit. Neskončilo. Lidé, kteří se báli pádu a odmítali do akcií investovat, prohloupili, akciový trh mezitím vzrostl o desítky procent. Nic nenaznačovalo tomu, že by trh měl přijít o energii, a analytici čekali postupné zhodnocování zhruba o 6 % i v dalších letech.
Se začátkem roku 2020 a šířícím se koronavirem však přišel propad. Nejistota a strach z recese na evropských i světových trzích tak nabyly reálnějších obrysů. „Je to zatěžkávací zkouška. Tempo ekonomického růstu půjde dolů, lépe řečeno nás čeká recese. Může to být relativně krátkodobá epizoda, po které se vývoj vrátí k růstu. Pokud by se však jednalo o delší zastavení výroby, pohybu zboží a osob, cesta zpátky by se počítala spíš na roky než na kvartály,“ říká Martin Řezáč, ředitel společnosti Erste Asset Management a předseda Asociace pro kapitálový trh České republiky. Akcie pak mohou během roku 2020 klidně zaznamenat i dvacetiprocentní propad.
Horší období mají před sebou aerolinky, obecně turismus a kvůli tvrdým emisním limitům a přechodu k elektřině také automobilový průmysl. Rizikový je i energetický sektor, který může snadno ovlivnit politický vývoj na Blízkém východě. A mezi rizikovější obory patří rovněž technologie – dlouhodobě sice fungují, mají za sebou dlouhý růst, ale vývoj může negativně ovlivnit nová regulace či výrazná technologická změna, se kterou si nebudou některé společnosti umět rychle poradit.
„Snažím se kupovat akcie firem, které jsou tak skvělé, že je dokáže vést i idiot. Dříve či později se do jejich vedení stejně nějaký dostane”
Warren Buffett
Naopak zajímavé mohou být investice do „čisté energie“ či zdravotnictví. Obecně na tom v dalších měsících budou lépe spíš stabilnější defenzivnějí obory, které generují spolehlivé cash flow, jako je potravinový byznys či utility. Jistější jsou pořád americké akcie, které jsou sice dražší než ty evropské, ale tempo růstu i zisků amerických firem zaručuje výraznější zhodnocení. Navíc americké akcie i v dobách poklesu mají defenzivní charakter. Evropa může v nadcházejících letech doplatit na tvrdé normy a regulace v automobilovém průmyslu, na kterém stojí řada evropských ekonomik. V Evropě se může vyplatit spíš sázka na specifické trhy, jako je Estonsko, kde frčí digitalizace, nebo Norsko, které má obrovskou výhodu ekologického a surovinového mixu.
Dluhopisy
Dluhopisy mají zlaté časy za sebou, moc toho od nich nečekejte. U korunových dluhopisů zaručuje alespoň mírné pozitivní výnosy měnová politika ČNB, ale v nejbližších letech se dá čekat spíš stagnace nebo mírný pokles cen, ze kterých se počítá úrok.
Na druhou stranu, v případě delší stagnace či krize i státní dluhopisy fungují jako bezpečnostní polštář a podrží vás.
Dluhopisy nebo také obligace či bondy jsou formou půjčky – pokud si koupíte cenný papír nějakého emitenta (dlužníka), kupujete si i slib, že vám bude vyplácen výnos a že dluhopis bude po určité době odkoupen za svou nominální hodnotu.
Dluhopisy se obecně považují za jistější formu investice. Státní dluhopisy mají nižší úrokový výnos (kupon), ale i nižší riziko (možný bankrot státu).
Korporátní (podnikové) dluhopisy mívají vyšší výnos, ale i vyšší míru rizika a je třeba počítat s tím, že jsou citlivější na výkyvy akciových trhů.
Podle délky splatnosti to mohou být: pokladniční poukázky (doba splatnosti méně než jeden rok), krátkodobé (doba splatnosti do 5 let), střednědobé (5–10 let) nebo dlouhodobé (doba splatnosti větší než 10 let) dluhopisy.
Kvalitní prověřené korporátní dluhopisy jsou poměrně drahé, takže investice se moc nevyplatí. Zajímavé mohou být selektivně vybrané dluhopisy rozvíjejících se zemí a případně mírně spekulativní podnikové dluhopisy, které zaručí rozumnou prémii za podstoupené riziko. Ale výběr takových cenných papírů už je vyšší investiční liga – reálně hrozí, že se firma, která dluhopis vydala, dostane do platební neschopnosti a z investice neuvidíte nic.
„Rozhodně nedoporučuji nakupovat pouze jeden konkrétní korporátní dluhopis. Vždy je lepší investovat prostřednictvím portfolia diverzifikovaného podílového fondu, kde může být průměrné zastoupení jedné firmy 2 - 3 %. Více ne, to už je zbytečné riziko,”
Varuje Martin Řezáč
Přesto jsou mnozí investoři ochotni podlehnout spekulacím. S oslabováním prověřených dluhopisů častěji naletí na nabídky podezřelých firem a investují do nich prostřednictvím dluhopisů obrovské částky. Za slíbený lákavý 8% výnos podstupují obrovské riziko a „dávají“ peníze firmám, o kterých předtím nikdy neslyšeli a neznají jejich byznysmodel. Taková „garážová firma“ může mít sexy myšlenku, ale když zkrachuje, majitel dluhopisu přichází nejen o úrok, ale o všechno.
I čeští milionáři se nechají nachytat a v podobných podezřelých firmách mají prostřednictvím dluhopisů miliardy korun. Část z nich nejspíš nikdy neuvidí. „Bohužel si musí nejprve nabít, aby pochopili, že svět investování je komplexnější. Nelze odtrhávat vidinu výnosu od rizika, které podstupujete,“ říká Martin Řezáč.
Takže pozor: korporátní korunový dluhopis slibující 7% výnos u firmy, kterou moc neznáte, je víc než podezřelý.
Nemovitosti
Většina nejbohatších Čechů nemovitosti vlastní a ukládá si do nich peníze. Budovy pořád fungují jako reálná jistina – majetek, na který si „můžete sáhnout“, kdykoli máte potřebu. Garantují výnos, který spolehlivě pokryje inflaci, takže mají ve správně rozloženém investičním portfoliu své pevné místo. Konzervativní investoři v nich mohou mít „uloženo“ 20 % svých peněz, ultrakonzervativní až třetinu.
Výraznější výnos ale od realit nečekejte – ceny jsou už tak vysoko, výnos se pohybuje kolem 3–4 % a o každou nemovitost (a její nájemníky) se musíte postarat. Navíc, ceny nemovitostí jsou na vysokých úrovních a podle odborníků by je neměla snížit ani současná krize. Vyčkávat na jejich pokles s vidinou následného zisku tak může být kontraproduktivní.
Nemovitosti do portfolia patří, ale není radno to přehánět. Pokud přijde problém, nemovitost musíte prodat, abyste měli k dispozici cash. To může trvat několik měsíců, nebo budete muset prodávat pod cenou.
Trendem jsou specializované fondy, trusty zaměřené na komerční nemovitosti, do kterých vždy vstupuje několik investorů. Ti pak nemovitost koupí a podílem si rozdělují výnos. Nemusí tak investovat stovky milionů ani si „špinit ruce“ správou nemovitosti. A když budou potřebovat prodat, peníze z realitního fondu mají za několik dní na účtě.
Ve Špindlu má nemovitost snad každý český dolarový milionář. Apartmány a hotely v Krkonoších jsou pořád in. V zahraničí mají bohatí Češi zájem o apartmány a hotely v Alpách, vlastní domky v Provence, na Mallorce i v Austrálii. V posledních letech byla poptávka po domech „u moře“, ve Španělsku i v Portugalsku, nyní je zájem spíše o Chorvatsko a Řecko.
Milionáři domy a apartmány využívají pro soukromé účely nebo je pronajímají. „Nákup nemovitostí v zahraničí klientům aktivně nedoporučuji. Nevnímám to totiž jako investici, ale spíš jako jejich splněné přání mít vlastní apartmán nebo dům někde u moře nebo na horách,“ dodává Michal Jetel, privátní bankéř Erste Private Banking.
Komodity
Několik let v řadě roste cena palladia, díky automobilkám, které ho využívají při výrobě katalyzátorů do benzinových vozů. Zajímavý výnos zaručují díky nárokům na snižování emisí i emisní povolenky obchodované na energetických burzách. Strašák ekonomické recese a klesající výnosy dluhopisů zvyšují poptávku, a tím i cenu zlata.
Komodity ale v sobě vždycky ponesou výrazný spekulativní prvek. Odborníci tak radí být raději obezřetný.
„Komodity se velmi těžko oceňují. Zatímco u akcií máte dividendu, u dluhopisů kupón, z nemovitostí plyne nájem, u komodit nic takového neexistuje, cena je vždy jen odrazem momentální poptávky a nabídky a vždycky v sobě má spekulativní prvek. Komodita může přinést zhodnocení 20 %, ale další rok zaznamenat 15% propad,”
upozorňuje Martin Řezáč
Zlato je defenzivní titul, který má smysl jako konzervativní investice a dlouhodobá ochrana části majetku před výkyvy na trhu. V portfoliu má opodstatnění, pokud si myslíte, že přijde krize nebo politický problém vedoucí k masivní inflaci. I proto v poslední době zájem o zlato rostl a hnal cenu nahoru. Pokud jste konzervativní, může zlato tvořit i 20 % portfolia, ale zbohatnout se na něm nedá.
Ropa s určitým zpožděním vždy reaguje na míru poptávky, tedy na tempo růstu ekonomiky. Podobně jako zlato má v sobě spekulativní prvek, cenu ovlivňují spíš politické a produkční faktory, které se těžko předem odhadují.
O komoditách se dobře mluví u baru, vývoj cen se dá sledovat na online grafech v různých aplikacích. Pustit se do skutečného obchodování ale není levná ani snadná záležitost, nakupují se prostřednictvím fondů na burzách. A vyžaduje to odborné znalosti. I proto jsou v Česku spíš okrajovou záležitostí.